|
|
 : Informace o insolvenčním řízení
Proč vznikl insolvenční zákon
V podnikatelském životě dochází k situacím, které znamenají úspěchy a vzestup, ale také k situacím, které znamenají neúspěch a pád. Zatímco první situace představuje ideál každého podnikatele, v realitě se často stává i situace druhá a je potřeba být připraven i na takovou alternativu. Nikdo nepodniká osamoceně bez závislosti na druhých (dodavatelé, odběratelé, obchodní partneři apod.), a tak potíže jednoho podnikatelského subjektu mohou vážně ovlivnit mnoho jiných podnikatelů a osob které mají s postiženým subjektem obchodní, pracovní či jiné vztahy. Situace již tak nepříjemná by mohla být ještě horší, kdyby se na oslabený podnikatelský subjekt „vrhli“ jeho věřitelé a partneři a různé pohledávky by byly uspokojovány podle „práva silnějšího“. Pro zamezení této alternativy zná právo instituty úpadku a insolvenčního řízení, které dávají celé situaci, ve které se všechny subjekty ocitají, jasný právní rámec a řád.
Současná právní úprava v podobě z.č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, je účinná teprve poměrně krátkou dobu (od 1. 1. 2008) a představuje mnohem komplexnější úpravu než předchozí z.č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Změny a nové instituty této úpravy tak ještě mezi podnikatelskou veřejností nestihly vyjít v obecnou známost, proto Vám zde tento zákon více přiblížíme.
Nejdůležitější pojmy insolvenčního zákona
Nejdůležitější pojmy a instituty insolvenčního zákona nejdříve krátce shrneme pohromadě, abychom je následně mohli podrobněji rozvést každý samostatně. Pojem první je úpadek. Za tento lze v podstatě považovat situaci, kdy podnikatel již není schopen plnit své závazky vůči věřitelům a případně i zaměstnancům, v takovém případě je namístě podat insolvenční návrh. Ten může podat jak podnikatel v problémech sám na sebe (čímž získá výhodu prvního tahu v složité insolvenční partii), tak některý z věřitelů či zaměstnanců v důsledku toho, že má vůči podnikateli splatnou pohledávku (musí zde však být splněny podmínky úpadku). Soud poté rozhoduje o úpadku v takto zahájeném insolvenčním řízení. Celé řízení je pak možno sledovat v insolvenčním rejstříku, který provozuje Ministerstvo spravedlnosti, a kde jsou aktuální údaje o všech momentálně vedených insolvenčních řízeních. Tento rejstřík se vyplatí sledovat průběžně, protože insolvenční zákon stanovuje pro vše v insolvenčním řízením velmi krátké lhůty, jejich promeškání fakticky znamená vážné následky pro úpadce i věřitele. Sledování insolvenčního rejstříku je klíčové, dobrý podnikatel by měl mít vždy ten nejlepší možný přehled o všech svých obchodních partnerech, aby minimalizoval veškerá možná rizika, případně se na ně mohl náležitě připravit.
Úpadek
První pojem, který je potřeba lépe znát je úpadek. Úpadek se dá chápat jako krach, bankrot, neboli trvalá neschopnost dostát svým závazkům. Zákon jasně definuje podmínky úpadku. Dlužník je podle zákona v úpadku, jestliže
- má více věřitelů,
- má nesplacené závazky více než 30 dnů po splatnosti a
- své závazky není schopen plnit.
Naplnění poslední z podmínek není zcela zřejmé, proto ji zákon dále upřesňuje. Neschopnost plnění závazků podle zákona vzniká, když nastane jedna z následujících situací:
- dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků,
- dlužník neplní své závazky po dobu delší než 3 měsíce po splatnosti,
- nelze dosáhnout uspokojení věřitele výkonem soudního rozhodnutí nebo exekucí, nebo
- dlužník nesplnil podmínky insolvenčního soudu (tj. nedodal potřebné dokumenty po výzvě soudu a/nebo nemohl prokázat, že se v problémech neocitnul).
K úpadku dochází i v případě předlužení podnikatele, tj. když má podnikatel dluhy ve vyšší hodnotě než je jeho majetek a nelze očekávat, že budoucí příjmy dluhy pokryjí.
Úpadek tak zakládá situaci, kdy vzniká oprávnění podat u soudu insolvenční návrh a soudu tak vzniká povinnost návrh přezkoumat a případně úpadek řešit.
Insolvenční návrh
Nastane-li úpadek, dříve či později je podán insolvenční návrh k příslušnému soudu, čímž je zahájeno insolvenční řízení a dlužník se tak ocitá v insolvenčním rejstříku. Každý se však může ocitnout v insolvenčním rejstříku, přestože u něj úpadek nenastal, a to pouze z důvodu, že na něj kdokoli insolvenční návrh podal. Zda úpadek skutečně nastal, či nikoli, rozhoduje až soud v insolvenčním řízení.
Insolvenční návrh může podat více subjektů, jak sám dlužník, tak jeho věřitelé (tedy v podstatě každý, kdo má vymahatelnou pohledávku, například zaměstnanec, kterému nebyla dlouho vyplacena výplata). U dlužníka vzniká povinnost podat návrh ve chvíli, kdy se dozvěděl o svém úpadku. Věřitelé návrh podat mohou, ale samozřejmě nemusí. V případě, kdy návrh podá dlužník sám, získává možnost prvního tahu, může například požádat soud o vyhlášení moratoria, kdy se celé řízení „zmrazí“ a dlužník tak získá čas na dohodu s věřiteli, nebo jiné řešení své situace podle své volby (získání investora, apod.).
Soud insolvenční přezkoumá návrh a skutečnost, zda je dlužník v úpadku a návrh buďto odmítne (návrh nesplňuje potřebné náležitosti), zamítne (dlužník není v úpadku), či prohlásí úpadek a ten se tak začne následně řešit. Prohlášení úpadku je zapsáno v insolvenčním rejstříku a od této chvíle běží lhůty k přihlášení pohledávek, které jsou velmi krátké (v praxi typicky 30 dnů), což vyžaduje od věřitelů velmi pohotovou reakci a zejména znalost insolvenčního rejstříku.
Insolvenční řízení
Ve chvíli, kdy je podán insolvenční návrh a soud začíná s jeho přezkumem, začíná i samotné insolvenční řízení. To znamená, že je zkoumaný subjekt zveřejněn v insolvenčním rejstříku a věc tak vchází ve všeobecnou známost. To může znamenat pro daný subjekt velké potíže, protože klesá jeho důvěryhodnost a ačkoliv může být nakonec insolvenční návrh zamítnut, poškození pověsti může být trvalé. Proto si může soud vyžádat od navrhovatele až 50.000,- Kč zálohu, čímž se prokáže vážnost návrhu a zajistí se částečně i to, aby dlužník nebyl šikanován a poškozován bezdůvodnými návrhy například ze strany konkurence. V případě nesplacení zálohy může soud řízení zastavit, nebo dokonce zálohu dále vymáhat.
Pokud nedojde k zamítnutí či odmítnutí návrhu (případně pokud není vyhlášeno moratorium), vyhlásí soud úpadek, stanoví insolvenčního správce, lhůty k přihlášení pohledávek (nejdůležitější věc, kvůli které je nutno průběžně sledovat insolvenční rejstřík) a svolá schůzi věřitelů. V průběhu řízení dochází k zjištění majetkové podstaty, tedy faktického majetku dlužníka a vyčíslují se i případné příjmy, které by dlužník v průběhu řízení mohl obdržet. Posléze dojde k samotnému přihlášení pohledávek. Obvyklá lhůta bývá 30 dnů, poté věřitelovy nároky nelze fakticky uplatnit. Bez včasného přihlášení pohledávky na předepsaném formuláři nelze k pohledávce nikterak přihlížet!
Na přihlášku nelze napsat cokoliv a své pohledávky přihlásit v libovolné výši. Všechny nároky je nutno dostatečně doložit, jinak se k přihlášce nemusí vůbec přihlédnout. Dokonce může být soudem stanovena povinnost rozdíl mezi faktickou a přihlášenou výší pohledávky doplatit ve prospěch úpadce, jestliže je dle zjištění soudu přihláška zjevně a neopodstatněně vyšší. Po přihlášení všech pohledávek dochází k jejich přezkumu, stanovuje se tak případná pravost, správná výše a pořadí pohledávky (pohledávky zaměstnanců mají vždy přednost). V této fázi tak může dojít ke sporům o jednotlivé pohledávky, které se řeší v připojeném řízení.
Dále pak soud rozhodne o způsobu řešení konkrétního případu úpadku. V zásadě může dojít ke konkursu, reorganizaci a oddlužení. Po tomto rozhodnutí dochází k zahájení samotného procesu uspokojování věřitelských pohledávek, a to podle způsobem, o kterém soud rozhodl.
Způsob řešení
Uspokojení věřitelů lze rozhodnutím insolvenčního soudu provést v zásadě třemi způsoby. První způsob je nejběžnější – konkurs. Ten je známý i z předchozí zákonné úpravy. Veškerý majetek dlužníka je zpeněžen, z utržených peněz a všech příjmů jsou věřitelé uspokojováni poměrným způsobem (záleží také na tom, do které kategorie jejich pohledávka spadá a jakou tedy má či nemá přednost). Dlužník tak skončí se svou činností.
Druhým způsobem (a novinkou) je reorganizace – ne vždy je totiž žádoucí podnik rozložit na části a tyto části zpeněžit, funkční celek může mít mnohem větší hodnotu, která si na sebe nakonec dokáže vydělat a tím pohledávky uspokojit. Skončení činnosti většího podniku jako hospodářského celku také může mít další nepříznivé důsledky pro jeho okolí. Zejména sociální a ekonomické – propustí se velké množství zaměstnanců a velký počet obchodních partnerů ztratí svého velkého odběratele nebo dodavatele (což by mohlo mít za následek také jejich úpadek). Proto je žádoucí, aby takovýto velký podnik nezanikl, ale spíše se ozdravil – reorganizoval – a ve změněné podobě fungoval i nadále. Podmínky, kdy může dojít k reorganizaci jsou nastaveny pro skutečně velké podnikatele (reorganizace je proces náročný a nákladný, proto u menších podniků nemá smysl). Zákon stanovuje limit minimálně 100 zaměstnanců, popř. obrat minimálně 100 mil. Kč. Při reorganizaci může dojít k prodeji části majetku, k odložení splatnosti pohledávek, jejich částečné úhradě, vstupu investora (zejména věřitele), podnik může být rozdělen na životaschopné a neživotaschopné části, které se rozprodají, apod. Cílem reorganizace je přežití podniku a jeho další fungování.
Třetí způsob řešení úpadku se naopak týká pouze fyzických osob (běžných občanů), kteří nejsou podnikatelé, ani nemají dluhy z podnikání. Každý, kdo vstupuje do podnikání, počítá s určitým rizikem, které se snaží minimalizovat, a pokud se mu nedaří mu čelit, nese následky. Ten, kdo se dostane do dluhů v běžném životě (např. si koupí potřebnou věc na splátky a posléze přijde o své příjmy), nenese riziko celé, ale část rizika za něj nesou i jeho věřitelé. Zákon počítá s tím, že lidé bývají občas neobezřetní a dělají chyby, např. si půjčí na něco, co nepotřebují, peníze, které nemůžou splatit. Přestože každý ví, že za chyby se platí, právo chrání takové dlužníky před příliš vysokou cenou jejich chyby, a to na úkor věřitelů (těm, kteří jim věřili a půjčili). Pokud se běžný občan dostane do situace, že není schopen své závazky platit a splňuje podmínky oddlužení, podá návrh na oddlužení soudu, doplní potřebné dokumenty (seznam dluhů, majetku a příjmů) a navrhne své oddlužení. Jestliže jeho záměr s oddlužením není nepoctivý a je zřejmé, že bude uhrazeno alespoň 30 % dluhů, soud oddlužení povolí, a úpadek je poté řešen právě tímto způsobem. Buď je potom veškerý majetek takového dlužníka zpeněžen a výtěžek rozdělen mezi přihlášené věřitele, přitom se však dlužníkovi nechají veškeré příjmy, anebo se ponechá dlužníkovi jeho majetek a odevzdává v příštích 5 letech svým věřitelům veškeré své příjmy (mimo minimální částky na přežití). Jakmile oddlužení úspěšně skončí, dlužník je zbaven veškerých svých dluhů, vč. těch, které neuhradil, nebo těch, které nebyly přihlášeny do řízení. Z pohledu věřitele je tedy velmi důležité vědět, kdy jejich dlužník žádá oddlužení (znát insolvenční rejstřík), aby se stihl včas přihlásit, a jeho pohledávka nezanikla bez možnosti vymáhání.
Insolvenční rejstřík
Klíčovou pomůckou každého věřitele by mělo být sledování insolenčního rejstříku. Tato elektronická databáze provozovaná Ministerstvem spravedlnosti obsahuje informace o všech probíhajících insolvenčních řízeních a osobách na nich zúčastněných. Rejstřík je prvním místem, kde se věřitel dozví, že jeho dlužník může mít finanční problémy a hrozí mu úpadek. Ve chvíli, kdy se tak stane, začínají běžet velmi krátké lhůty, v rámci kterých můžou věřitelé přihlásit své pohledávky. Zmeškání je v podstatě nenapravitelné a může tak vést k nezanedbatelným finančním ztrátám, které samotné mohou přivodit úpadek i věřiteli.
Je zcela nezbytné zachovat si tak o obchodních partnerech dobrý a aktuální přehled a tím tedy i pravidelně a co nejčastěji sledovat insolvenční rejstřík. Třicet dní od vyhlášení úpadku je velmi krátká doba a její promeškání má závažné důsledky. Ministerstvo spravedlnosti poskytuje k insolvenčnímu rejstříku v podstatě neomezený přístup a proto jej lze sledovat neustále a všem potížím předejít. K tomu je ovšem potřeba mít patřičné prostředky – není nutné sledovat insolvenční rejstřík jako celek, stačí pouze obchodní partnery a jiné osoby v zájmu věřitele.
Je také vhodné v insolvenčním rejstříku sledovat údaje o sobě samém, aby se každý dozvěděl inforamci, že na něj byl podán insolvenční návrh co nejdříve, a mohl tak reagovat adekvátně a včas.
Rizika spojená s insolvenčním řízením
Insolvenční řízení znamená v každém případě problematickou záležitost ať už pro dlužníka, či pro věřitele, důsledky insolvenčního řízení jsou za jakýchkoliv okolností a pro každého nepříjemné. Dlužník v úpadku ztrácí svou kredibilitu, věřitel se dostává pod značný časový tlak, kdy musí uplatnit své pohledávky v rámci insolvenčního řízení. Pro dlužníka znamená úpadek obvykle konec, ale i v případě jeho zotavení dochází k nenapravitelnému poškození renomé mezi obchodními partnery.
S trochou cynismu lze ovšem prohlásit, že dlužník si obvykle za svůj úpadek může sám, případně že jej postihlo riziko podnikání, které k obchodní činnosti neoddiskutovatelně patří. Nicméně insolvenční řízení může být zahájeno také s osobou, která v úpadku není (na návrh věřitelů). V takovém případě musí včas na výzvu soudu zareagovat doložením potřebných dokladů, kterými prokáže, že skutečně není v úpadku. I s touto variantou je třeba počítat a sledovat možné zahájení řízení, a dozvědět se to co nejdříve, protože lhůta k doložení dokladů stanovená ve výzvě soudu se může zdát velmi krátká, přitom nedodržení výzvy znamená splnění podmínky úpadku.
Situace věřitele také není příjemná. Ten se úpadkem obchodního partnera (naprosto nezaviněně) sám může ocitnout ve značných potížích. Takové situaci lze sotva zabránit, lze ovšem minimalizovat její dopady. V prvé řadě je nutné sledovat insolvenční rejstřík, zdali se v něm neobjevil některý z obchodních partnerů a dlužníků. V případě, že se dozvíte o insolvenci sledovaného subjektu je nutno ihned začít jednat, protože jsou stanoveny pouze velmi krátké lhůty k uplatnění pohledávek u insolvenčního soudu. Pohledávka musí být navíc uplatněna řádně, dostatečně odůvodněna apod. Je dobré zajistit si za tímto účelem náležitou právní pomoc, aby mohlo být vymoženo maximum možného a případné (a velmi pravděpodobné) ztráty byly minimalizovány. V žádném případě se nevyplatí podcenit sledování insolvenčního rejstříku ani vystupování během insolvenčního řízení.
Co nabízíme
Zjistíte, zda se Vaši obchodní partneři nebo dlužníci, popřípadě Vy sami nacházíte v insolvenčním rejstříku, tedy, zda bylo zahájeno insolvenční řízení. Dozvíte se také, zda toto řízení bylo již skončeno (např. konkurence podala návrh, který byl v zápětí odmítnut či zamítnut), nebo zda řízení stále ještě běží a v jaké je fázi (zda již bylo rozhodnuto o úpadku, zda je možné ještě přihlašovat pohledávky, zda probíhá konkurs, reorganizace nebo oddlužení, či zda řízení již končí).
Pokud se osoba v insolvenčním rejstříku nenachází (popř. se zde nachází pouze protože řízení s ní již bylo ukončeno), můžete dále tuto osobu v insolvenčním rejstříku sledovat, a jakmile se v něm sledovaná osoba objeví, budete ihned informováni. Získáte tak informační náskok a jako věřitel sledované osoby můžete již začít připravovat podklady pro podání přihlášky pohledávky, popř. vyhledat právní pomoc. Jako osoba, na kterou byl podán insolvenční návrh, přestože není v úpadku, můžete již připravovat doklady o svém bezproblémovém chodu, popř. připravovat postup proti tomu, kdo neoprávněně návrh podal. Krátké lhůty Vás tak nezatíží.
Jestliže již objevíte určitou osobu, s níž je vedeno insolvenční řízení, na kterém máte zájem, můžete toto řízení sledovat. Nejdříve zjistíte, v jakém stavu se řízení nachází, a podle toho přijmete určitá opatření (podáte insolvenční přihlášku, zúčastníte se schůze věřitelů, zúčastníte se dražby majetku, vyhledáte právní pomoc, apod.). Kdykoli se v budoucnu tento stav změní (prohlásí se úpadek, povolí se oddlužení, zruší se povolení oddlužení, zamítne se návrh, apod.), budete ihned informováni. Stejně tak budete informováni, jakmile se ve spise objeví nový dokument (návrh věřitele, vyjádření úpadce, vyhláška o dražbě, prodej mimo dražbu, apod.). Podle této informace můžete upravit svůj další postup v řízení, přičemž budete moci využít celou případnou lhůtu. Jelikož jsou lhůty velmi krátké, je potřebné se vše dozvědět hned na jejím počátku.
|
|
Prosím počkejte
|
.. zpracovávám data ..
|
|
|
|